Dobře utajené písně

píseň - 48. Když přišla můza

Nikdo mé písničky neposlouchá,
nikdo se tady nesměje,
první z těch písní je strašně hloupá
a v druhé chybí naděje.

Co hodin a nocí jsem si je hýčkal,
piloval slova a víno pil,
u ohňů spánkem přivíral víčka,
co dřeva v horu jsem se nanosil.

Psal jsem je všechny pro jednu holku,
pro její synky i pro sebe,
střídal jsem blues, country i polku
a doufal, že půjdu do nebe.

Když jsem měl slinu a přišla můza
tak šeptala tiše - no, jen si piš,
pak zvedla oči a řekla - hrůza,
snad mu ten papír rozkouše myš.

Nepřišla myška a vydržel papír,
ne všechno jsem úplně zapomněl,
v hudebních stylech jsem se trošku ztratil
a v kapsách mám to, co dřív jsem měl.

Tak tady sedím a drze zpívám
navzdory můze a hluchotě,
když je mi těžko, k nebi se dívám
a zpívám si o své nahotě.

• Přiložené soubory:
• 48_Kdyz_prisla_muza.mp3

O písničce