píseň - 18. Vzpomínám si
G C D G
Nevím proč vůbec vzpomínám si.
Lásko moje, vzdálená jsi.
I hnědorezlé tvoje vlasy.
Odmítlas mne. Asi proto zlá jsi.
Zůstane to pořád ve mně,
ty tiché řeky, žhavé země,
to prokletí a čarování,
a marné touhy po milování.
Z každé cesty jeden kámen,
když nepřijdu, tak je amen.
Sbírka se ti nerozroste
- měl jsem tě rád, je to prosté.
Proto, budeš mne mít na svědomí
až mne pohřbí někde hory.
Země se třese na Pamiru,
neznal chlapec správnou míru.
A ty pak řekneš Vašim dětem,
tak to chodí, co svět jde světem.
Vzpomínám si (ale rázem
strejda není) byl to blázen.
Jsi pro mne hora neslezená,
Everest i Dračí žena.
Stalo se jak stát se mělo,
mám vzpomínky a - zdravé tělo.
O písničce
červenec, srpen 1990