píseň - 7. Rarach
E f#mi
Když dohořel oheň a my šli spát,
A H E
ve spacáku jsem ještě hrál
písničky o tom jak tě mám rád
a děsně se bál.
Můj hlas nakřáplý a neškolený
asi trochu se chvěl.
Jsem ještě mladý, hloupý, blbý a nezkušený
a srdce mi buší jak výstřely z děl.
Po cestě zpátky roste kvítí
- žlutý petrklíč.
Slunko se směje, jak za prachy svítí
a mně je smutno, že odjíždíš pryč.
Proč tolik slov, když už jiní
napsali všechno mnohem líp
- rád slovíčka hledám a lepím rýmy
(že jednou s tebou nazpívám hit).
O písničce
Duben 1988, noc pod stejnojmenným převisem v půlčinském skalním městě. Nahráno s
Kwakem v květnu 1997.