www.dobrepisne.czDobře utajené písně

Novinky
2018-01-28
U mě dobrý - i po volbě prezidenta

2016-07-01
První reklamní písnička

I cesta může být cíl ...

Čas od času se dostanu do debaty o tom, proč si myslím, že zvláště o prázdninách je velmi vhodné cestovat - a to co nejdál, jak to čas a prostředky dovolí. Já bych to dokonce zařadil mezi základní vzdělávací penzum u každého staršího středoškoláka. Podobně jako bývají různé lyžáky, vodácké kursy, výlety. Normálně by si každý sbalil bágl a dva dny putoval sám cestou necestou...
Názory na putování se u každého různí, mé osobní důvody jsou však stále stejné a nerůzní se. Asi nejlépe je jeden z důvodů popsán v jakési „tulácké bibli“ - knize KARPATSKÉ HRY. Ač jinošsko-roverskému věku již vzdálen, zůstává tato knížka ve mně, ztotožňuji se myšlenkami a pocity, které Míra Nevrlý dokázal zachytit na papír. Snad je to tím, že jsem ji prvně četl jako samizdat v tom nejroverštějším věku. Kdo nevíš o čem je řeč, přečti si třebas jenom jednu kapitolku - Hru na poutníka s lehkým srdcem.
Přiznám se, že další z důvodů je dán mojí osobní zkušeností, kdy svět (rozuměj hranice světa, kde bylo možno vycestovat) měl jasné kontury Československé socialistické republiky a nebližších států socialistického bloku.
Vím, že je to pro mnohé obehraná a nudná písnička, ale splutí rakouské Salzy, výstup na švýcarský Maternhorn či bloudění za polárním kruhem ve Švédsku … byly věci o kterých jsem si mohl jako rover nechat jenom zdát. Nyní jsou takovéto cesty normální a možné (zatím - vzhledem k historické ztrátě paměti našeho národa při každých volbách, to vůbec nemusí být samozřejmé do konce mého života).
Namítneš - důležitým prvkem pro cestování jsou peníze. I když uznávám, že pro moji vysněnou cestu na Aljašku hrají peníze důležitou roli, dovolím si tvrdit, že tomu tak u méně náročných cest (a Evropu mezi ně počítám) rozhodně není. Normální, průměrně podnikavý mladý člověk si dokáže peníze na takovouto cestu během školního roku vydělat - nejde to samo a lehce, ale jde to.
Na žádné ze svých cest nevzpomínám tak, jako na ty, které jsem podnikl ve svém roverském věku. S minimem jídla i minimem peněz. Dodnes se na sebe hněvám, za každý roverský (a obzvláště prázdninový) den, který jsem mohl, ale nevyužil - pro to, abych putoval. Lituji toho, že jsem uposlechl falešného našeptávání „starších a zkušenějších“. I dneska mám nepříjemné pocity, vzpomenu-li si na svoji tehdejší lenost a především slabost.
Pokusím se velmi volně citovat z Karpatských her: „Na cestách nezabíjí hlad, žízeň a únava ale strach z nich“.
A proto je mi moc smutno, když se alespoň o prázdninách mladý muž (ženu nevyjímaje) nevypraví na žádnou expedici, velký vandr, putování, čundr, výšlap či výpravu. Neklidný mladý muž, rover býval a snad i pořád je poutníkem. Tedy alespoň pro mne. Zkušenosti nabyté při putování jsou totiž nesdělitelné :-)


Copyright © www.dobrepisne.cz Všechna práva vyhrazena
Mapa stránek | Created by AVT design - tvorba webových stránek