www.dobrepisne.czDobře utajené písně

Novinky
2018-01-28
U mě dobrý - i po volbě prezidenta

2016-07-01
První reklamní písnička

Zdendášův týden

Nevím jak náš osmiletý Zdendáš, ale já na tento týden hned tak nezapomenu.
Začalo to nedělí 21.dubna 2002 - druhý den po svatbě Báry a Zuba. Vyrazili jsme s jablůnkovskou SEDMIČKOU do lesů na 11 velkých, rovných tyčí pro týpko, které jsme chtěli postavit na Dnu země u jablunkovské ZŠ. Lesy nad školou byly řádně pročištěné a tak jsme šli hloub a hloub do lesů směrem k místní Zbrojovce a pak dál směrem k Dušné. Do míst, které sám pořádně neznám (pominu-li občasný zimní průjezd na běžkách). Zdendáš jako nejmladší účastník naší výpravy kráčel s náma. Pendloval mezi jednou skupinou, která vyhledávala vhodné stromy a krátila je na potřebnou délku a druhou skupinou, která stromy osekávala.
Najednou jsme zjistili, že Zdendáš není ani u jedné ani u druhé skupiny. Činím ještě jeden pokus - zjišťuju, zda nešel náhodou zpátky k autu. Po cestě potkávám kluky, kteří se právě od auta vrací a tvrdí, že tam Zdendáš nikde není. Je to jasné - Zdendáš se ztratil! Snažím si zachovat chladnou hlavu a rychle naplánovat další postup. Trochu mne štvou poznámky typu „tak to si budeš muset na vlastní náklady zaplatit vrtulník s termovizí“, které mi v tuto chvíli vůbec nepřipadají vtipné.
Dávám si rychle dohromady fakta: kde byl Zdendáš prokazatelně viděný naposledy, kdy to bylo,…… V tuto chvíli i kdyby pokračoval pořád po cestě dál, nemohl urazit víc než 1 km. Svolávám nejspolehlivější a nejzkušenější z přítomných - část dokonči rozdělanou práci a odnosí tyče k autu, zbytek jde pročesávat okolí.
Zjišťuju, že zákon schválnosti funguje naprosto spolehlivě - mobilů je v oddíle relativně dost, ale v tuto chvíli, kdy bychom je skutečně potřebovali jako spojení mezi hledajícími, nejsou u svých majitelů ale někde jinde. Stanovuju čas 15:45, kdy se budeme vracet zpět i kdybychom Zdendáša nenašli. Sněhula má na starosti menší spodní část lesa, Kecka, Eve a já nekonečnou výseč lesů v kopcích.
Vybíhám po „hlavní“ polní cestě směrem na Dušnou s nadějí, že jestliže Zdendáš šel tudy, tak ho dohoním. Běh do kopce už dávno není mojí silnou stránkou, ale zkouším ještě informovat Irču, aby byla na telefonu a dala mi vědět, kdyby Zdenda došel někde k lidem s telefonem a podařilo se mu zavolat domů. Povolávám Mirisa s motorkou, abychom mohli rychleji pročesávat různé odbočky a cestičky, … Kupodivu jsem relativně klidný, Zdendášovi bude sedm roků a už má přece jenom nějaké zkušenosti. Typuju si, že se bude pokoušet vrátit se k autu anebo dojde k nějakým lidem a řekne že se ztratil a ti mu pomohou. Nejsme na poušti nebo v džungli, je slunečno a skoro teplo - bezporastřední nebezpečí nehrozí. Když ho nenajdeme do hodiny, zmobilizujeme zbytek světa a policajty.
Už jsem na hřebenu a Irča, která mezitím dorazila dole k autu mi mobilem volá, že Zdendáš už došel k autu…..

V sobotu 27.dubna se vrací světlušky a vlčata ze závodů na Vsetíně. Všichni si sedají do zadní části autobusu jenom tvrdohlavý Zdendáš sedá dopředu. V Ratiboři všichni naši vystupují a v tom zmatku si nějak nevšimnou, že Zdendáš nevystupuje s nima. Když to zjišťují je autobus už rozjetý a pokračuje do Přerova. Zdendáš totiž usnul a vysedání v Ratiboři zaspal. V tu chvíli jsem na výpravě se SEDMIČKOU - právě jsme na konci přehrady Bytřička a prozkoumáváme přítok v rákosí. Zvoní mi mobil a mám rychle přijet do Rtibořa, abych dohonil autobus se spícím Zdendášem.
Rychlým výpočtem zjišťuju, že tam můžu být tak za hodinku (než doplaveme na místo, kde se dá vystoupit, než doběhnu na cestu a k autu - na stopa nemůžu spoléhat - než se uvolní ta kolona fanatických automobilistů, kteří tady blokují provoz sledováním automobilové rallye, než dojedu těch cca 20 km do Ratibořa ……..).
Rychle uvažuju - koho mám známého po trase autobusu, aby počkal na zastávce a Zdendáša vyzvedl? Čechovi v Hošťálkové - ale tam už snad volala Bára a nebo nejsou doma. Tomáš z Bystice pod Hostýnem! Jo to by šlo stihnout … Mezitím už sedím v autě a zcela nepředpisově sháním telefonní číslo na Tomáše do Bystřice, pak budu shánět na ČSAD, zady by nešlo dát nějak vědět onomu řidičovi,….
Telefonát Barčiny maminky mne vrací zpět - Zdendáša už mají v autě a vezou ho k nám domů …
Pinčl hnedka přišel pro Zdendáša na základě jeho cest s novou přezdívkou - Guliver!

(ŠESTÁK č.23, květen 2002) 

Jméno:
Mail:
Předmět:
Text:
Kód:


Copyright © www.dobrepisne.cz Všechna práva vyhrazena
Mapa stránek | Created by AVT design - tvorba webových stránek